Skrz toto kolo je doprovázely naše automatické testy, které spouštěli přes testovací systém. No jo, ale testy testují jen backend a frontend pouze po stránce toho, jestli samotné stránky v aplikaci existují, protože napsat obecné FE testy je strašně zdlouhavé a často i nemožné kvůli různým id elementů (zdali je tam mají, je otázka jiná). Takže poslední část, kterou nazýváme Fullstack, je část, kdy se sejde banda lidí a přichází na řadu manuální testování.

Dříve to bylo přes tabulky, ve kterých se dost lidí (jak organizátoři, tak i soutěžící) nevyznalo. Na to právě přišla myšlenka napsat na to samostatný systém. Jak obtížné to může být? To byla moje první otázka, na kterou jsem měl jednoduchou odpověď: „Není to komplikované, dokud si to nezkomplikuju sám!“ Přeci napíšu aplikaci, kde člověk bude klikat na tlačítka Ano, Ne, Nevím – to nebude na dlouho. Nakonec jsem si to zkomplikoval, jen trošku. Rozhodl jsem se zaimplementovat Redis pro cache momentálně hodnocených týmů a pro týmy jako celek.

Ano, tohle je celá logika toho, jak probíhá klikání otázek v tom systému. Člověk si možná řekne, proč? Ale logika je jednoduchá – potřebujeme solidní systém, který jen tak nespadne, když do něj někdo „šťouchne“.

Ve výsledku jsou v tomto systému věci, které dost lidí překvapí, ale podle mého dávají smysl, když se na to člověk podívá z nadhledu a usoudí, že když bude naráz hodnotit 10–20 lidí, zasloužilo by si to nějaké optimální řešení. Zasloužilo by si to ochranu proti tomu, aby člověk nemohl hodnotit tým, který je již hodnocen, nebo byl kompletně zhodnocen. Určitě by si to zasloužilo ochranu proti pádu čehokoliv a kdykoliv. Do Redis tedy ukládám vyhodnocené otázky, které při jakémkoliv ukončení ukládám do databáze, a do seznamu ukládám ID týmů, které se právě hodnotí.

A jak dlouho mi to trvalo? Kdybych řekl, že mi to trvalo jen víkend, abych napsal plně funkční hodnoticí systém, tak mi to nikdo neuvěří, že? Ale je to pravda (nebyl to víkend, ale pondělí a úterý). Taky se divím, že jsem byl schopen napsat něco takového tak rychle. Nevím, čím to je. Možná tím posunem a těmi zkušenostmi, které jsem nabral za těch pár let? Možná. Tady sám nevím a nechci si na tuto otázku odpovídat sám. Chci, aby mi na ni odpověděl někdo jiný – někdo, kdo bude ten systém používat, hledat v něm chyby a pomáhat mi jej zlepšovat.

Abych to shrnul, celý systém je připraven k hodnocení a já se na ten hodnoticí event těším. Až budeme hodnotit ty aplikace, klikat ty otázky, objevovat nedostatky a já se budu modlit, že je opravím co nejrychleji, jak to jen dokážu.

Ale dělat všechno solo, je často náročné a vyčerpávající než v týmu. Vždycky jsem byl sólový hráč, neuměl jsem pracovat v týmu, až do teď. Upřímně bych nevěřil, co všechno jde zrealizovat, když má člověk kolem sebe skvělou bandu lidí.

Tohle jsem si teď mohl zažít na setkání absolventů Tour de App pod Student Cyber Games a samotným koordinátorem projektu David Rajnoha. Právě tady jsme měli šanci představit <Make the App!/>, workshop (nebo spíš strategická hra?). Právě v tomhle se dost odráželi různé prvky, jak od IT slangu, učení se hrou až po samotný pohled do samotných IT firem. Velkou inspirací byla právě Antarktida.

A jak to všechno bylo?

Ve zkratce, jsme si měli s Vítězslav Kříž připravit na sraz nějaký technický workshop bez programování. To rozproudilo diskusi, kde jsme se ponořili do tématu Antarktida a tím jsme začali nabalovat různé IT věci, zábavný design a hlavně AI hodnotitele, který rozhodoval, jak a které akční karty reagují na daný ticket. A právě společně s Věra Drozdíková a Kateřina Chromčáková jsme byli schopni za méně jak týden stvořit tenhle skvělý prototyp. A právě tenhle prototyp předčil všechna očekávání, co jsme měli. Takže jediné, co se sluší a patří je se zeptat na otázku, tak kdy se znovu potkáme? Protože doufám, že co nejdřív!

Děkuji moc za tuhle šanci, kde jsem mohl sám sebe otestovat, jestli to, co dělám, mě fakt naplňuje a na to musím říct, že jednoznačně ano!